Garnier-pure.cz

Lak na nehty je druh kosmetického líčidla, které se používá pro zvýraznění a zpevnění nehtů, vytvoření umělého lesku, změně barvy či vytvoření okrasného ornamentu. Aplikuje se pomocí malého štětečku na všechny prsty na rukou i nohou. Časté jsou tmavě rudé barvy laku, či bezbarvá varianta sloužící pouze k posílení lesku. Existuje ale celá škála barev, které je možné na nehtech i kombinovat od průhledné, žluté, červené, zelené, modré až po černou. Před aplikací laku by měly být nehty pořádně umyté, vyčištěné a usušené, aby lak dobře přilnul a neodloupával se. Pro delší životnost laku se dá využívat i podkladový lak na nehty. Současně se doporučuje nanášet lak ve dvou vrstvách s intervalem okolo jedné minuty, čímž se zlepší jeho přilnutí a výsledný vzhled. Během aplikace se lak roztírá pravidelně po celém nehtu až ke kůži a následně se nechává volně zaschnout (pokud již částečně zatuhl, je možné urychlit zasychání kmitavými pohyby končetiny). V některých případech se nalakované nehty přetřou ještě ochraným lakem, který prodlouží životnost a vytváří vrstvu před okolním prostředím. Lak na nehty se odstraňuje z nehtů za pomocí vaty a kosmetického odlakovače. Traduje se, že zdobení nehtů probíhalo již ve starověkém Egyptě, kde se k líčení nevyužíval lak na nehty, ale henna, či kombinace různých obarvených tuků. Některé prameny ale naznačují, že používání je staršího data a probíhalo již ve starověké Číně, či Japonsku. V 17. století se využívalo vstřikování organických barviv do nehtového lůžka, které vedlo k růstu barevných nehtů. Moderní laky jsou datovány do roku 1917, kdy se objevuje první růžový lak na nehty v moderní podobě. Následoval rychlý rozvoj a od roku 1920 je lak na nehty již široce prodáván převážně v lékárnách a drogeriích. Nástup II. světové války měl za následek snížení produkce laků na nehty, jelikož látky pro jejich vznik byly potřeba ve vojenství. Jejich nedostatek vedl k hledání alternativních možností, což vedlo k používání nových látek, které jsou používány v moderních lacích na nehty.

Parfém je obecné označení směsi esenciálních olejů a dalších aromatických látek. Má za úkol vydávat nějakou specifickou a příjemnou vůni. Jeho užitím lze u lidí vyvolávat různé pocity a touhy či podtrhnout jejich charakter. Při aplikaci na pokožku je zvykem vybírat dobře prokrvená místa – například oblasti za ušima, na krku, mezi prsy, na loketních a kolenních důlcích, na zápěstí. Toto pravidlo však nelze brát jako dogma a vhodnou aplikaci je nutné vyzkoušet. U silnějších (orientálních) vůní stačí několik kapek na zápěstí, svěží vůně vyžadují důkladnější aplikaci; záleží také na individuálních preferencích, množství, které vyhovuje jednomu člověku, může jiného obtěžovat. Mnohé vůně voní jinak na kůži a jinak na oblečení; zpravidla čím lehčí (svěžejší) vůně, tím lépe vynikne na oblečení a naopak. Jak se bude vůně chovat na oblečení napoví zkouška na testovacím papírku. Při ‘nošení’ parfému by se mělo dbát na to, aby nikdo z okolí nebyl vůní obtěžován. Zlaté pravidlo říká, že méně je více. V horkých dnech je lepší preferovat nekonfliktní, svěží vůně. Je vhodné vyvarovat se užívání více parfémů najednou, aby nevznikla disharmonická směs. Někdy je však možné kombinováním dvou vůní vytvořit příjemný celek; někteří výrobci dokonce nabízejí řady parfémů (obvykle jednosložkových) určené k tomu, aby si uživatel sám vymyslel své oblíbené kombinace. Příkladem je řada Donna Karan Essence s vůněmi Lavender, Wenge, Jasmine a Labdanum, nebo Les Caprices by Lolita Lempicka s parfémy Violette, Réglisse a Amarena. Trvanlivost parfémů je různá, některé složky podléhají rychle zkáze a parfém se během několika měsíců výrazně změní. [2] Některé parfémy však při správném skladování vydrží desítky let. Nejnebezpečnější je světlo, flakon by proto neměl být vystaven dennímu ani intenzivnímu umělému světlu (jako ochrana stačí původní krabička) a vysokým teplotám. Je-li vůně vystavena působení světla, mění se zpravidla barva tekutiny na tmavší odstín, později se kolem uzávěru usazuje pryskyřičný prstenec. Jako první se kazí svrchní tóny, i takový parfém však často lze používat – po rozvonění a vyprchání svrchních tónů se objeví jeho původní podoba.